Produced with AI. This article was artificially generated. Editorial responsibility: JeruzalémskáBible.cz.
Na otázku, jaká víra má více než 10 přikázání, dává religionistika a srovnávací teologie jednoznačnou odpověď: zatímco křesťanství staví na biblickém Desateru (Dekalogu), judaismus obsahuje v Tóře celkem 613 přikázání (micvot). Východní duchovní tradice jako buddhismus vymezují pro mnichy až 227 pravidel (Patimokkha), džinismus ukládá přísný etický kodex patera velkých slibů s desítkami dílčích zákazů a islám kodifikuje ucelený systém šarí’i se stovkami morálních i rituálních nařízení.
Desatero jako základní biblický etický pilíř
Biblické Desatero Božích přikázání (v hebrejštině Aseret ha-dibrot, doslova „Deset slov“; v řečtině Dekalogos) představuje fundamentální etický a náboženský základ abrahámovských tradic. V Písmu svatém jej nacházíme ve dvou mírně odlišných redakcích: ve 20. kapitole knihy Exodus a v 5. kapitole knihy Deuteronomium. Jeruzalémská bible vysvětluje, že Desatero není chápáno jako soubor restriktivních zákazů omezujících lidskou svobodu, ale jako charta smlouvy a svobody darovaná lidu vyvedenému z egyptského otroctví.
Zatímco křesťanská katechetická praxe (zejména v katolické a luterské tradici odvozené ze svatého Augustina) shrnuje Desatero do deseti přehledných bodů zaměřených na vztah k Bohu (první deska) a vztah k bližnímu (druhá deska), v širším kontextu Starého zákona a světových náboženství existují náboženské systémy s podstatně rozsáhlejšími a detailnějšími legislativními soubory.
Judaismus a 613 přikázání Tóry (Micvot)
Přímým biblickým pokračováním mojžíšského Zákona je rabínský judaismus, který v textu Pěti knih Mojžíšových (Tóry) identifikuje přesně 613 přikázání, známých jako micvot (jednotné číslo micva). Tento počet poprvé výslovně uvádí Talmud v traktátu Makot (23b), kde rabi Simlaj vysvětluje:
- 248 příkazů (micvot ase): Kladná nařízení typu „čiň to“, jež tradičně odpovídají počtu údů a orgánů v lidském těle. Symbolizují, že člověk má každou částí své bytosti sloužit Hospodinu.
- 365 zákazů (micvot lo ta’ase): Zápory typu „nečiň to“, jež odpovídají počtu dnů v solárním roce. Připomínají povinnost vyvarovat se hříchu každý jednotlivý den života.
Nejznámější kodifikaci těchto 613 přikázání vytvořil ve 12. století velký židovský učenec Moše ben Majmon (Maimonides) ve svém díle Sefer ha-micvot (Kniha přikázání). Zahrnují rituální čistotu, chrámové oběti, manželské a rodinné právo, zemědělské desátky, spravedlivý soudní řád, ochranu chudých a sirotků i stravovací předpisy (kašrut). Většina rituálních přikázání spojených s jeruzalémským Chrámem sice po jeho zničení Římany roku 70 n. l. pozbyla praktické proveditelnosti, avšak zbývající morální a liturgická nařízení zůstávají pro ortodoxní Židy závazná dodnes.
Islámská šarí’a a kategorizace lidských činů
Islám nevymezuje pevnou desítku přikázání v podobě biblického Dekalogu, ačkoli v Koránu (zejména v súře 17: al-Isrá‘, verše 22–39) nacházíme pasáže velmi blízké etickým požadavkům Desatera. Islámské náboženské právo (šarí’a) však rozpracovává stovky a tisíce norem odvozených z Koránu a Sunny (výroků a činů proroka Mohameda), které klasifikuje do pěti základních etických kategorií (al-ahkám al-chamsa):
- Fard / Wádžib (povinné): Skutky, za jejichž vykonání je odměna a za opomenutí trest (např. pět denních modliteb, půst v ramadánu).
- Mustahabb / Mandúb (doporučené): Chvályhodné skutky, jež nejsou striktně vymáhány, ale přinášejí duchovní zásluhu.
- Mubáh (dovolené / neutrální): Jednání ponechané svobodné vůli jednotlivce bez duchovního postihu či odměny.
- Makrúh (zavržené / nevhodné): Skutky morálně nežádoucí, jejichž opuštění je odměněno, avšak nejsou právně trestány.
- Harám (zakázané): Závažné hříchy a trestné delikty (např. vražda, cizoložství, lichva, konzumace vepřového masa či alkoholu).
Buddhistická etika: Od pěti zásad k 227 pravidlům
Buddhismus nepracuje s pojmem přikázání daných božským zákonodárcem, nýbrž s etickými tréninkovými pravidly (šikšápada), jež vycházejí ze zákona karmy a směřují k osvobození od utrpení (dukkha). Počet pravidel se odvíjí od hloubky zasvěcení:
- Pět zásad (Pañča-síla): Základní etické minimum pro všechny laické buddhisty (nezabíjet živé tvory, nekrást, zdržet se sexuálního zneužívání, nelhat, zdržet se opojných látek).
- Osm zásad (Attha-síla): Rozšířený soubor pro laiky ve dnech půstu (upósatha), doplňující půst odpoledne, zdrženlivost od tance a ozdob a vyhýbání se luxusním lůžkům.
- Deset zásad (Dasa-síla): Závazná pravidla pro novicky v klášteře (sámanéra), zahrnující navíc zákaz přijímání zlata a stříbra.
- Mnišský kodex (Patimokkha / Vinaya): Ucelený systém čítající 227 pravidel pro mnichy (bhikkhu) a 311 pravidel pro mnišky (bhikkhuní) v théravádové tradici (v mahájánové dharmaguptaka tradici dokonce 250 a 348 pravidel). Porušení nejzávažnějších čtyř pravidel (párádžika – vražda, pohlavní styk, krádež a lživé přivlastňování nadpřirozených stavů) znamená okamžité a trvalé vyloučení z mnišského řádu.
Srovnávací tabulka etických kodexů světových náboženství
Pro jasný přehled uvádíme systematické porovnání počtu a charakteru přikázání napříč velkými tradicemi lidstva:
| Náboženský systém | Klíčový text / Kodex | Počet přikázání / pravidel | Závaznost a adresát | Hlavní cíl |
|---|---|---|---|---|
| Křesťanství | Exodus 20, Dt 5; Evangelia | 10 (Dekalog) + Dvojpřikázání lásky | Univerzální pro všechny křesťany | Milovat Boha celým srdcem a bližního jako sebe samého. |
| Judaismus | Tóra (Talmud, Maimonides) | 613 micvot (248 příkazů, 365 zákazů) | Židovský národ (nežidé: 7 noachidských zákonů) | Posvěcení veškerého života a věrnost věčné smlouvě s Hospodinem. |
| Islám | Korán a Sunna (Šarí’a) | Stovky konkrétních norem v 5 kategoriích | Všichni muslimové (ummah) | Úplné podřízení (islám) Boží vůli a spravedlivý společenský řád. |
| Buddhismus (mniši) | Vinayapitaka (Patimokkha) | 227 (mniši) / 311 (mnišky) pravidel | Členové mnišského řádu (Sangha) | Očištění mysli, vykořenění žádostivosti a dosažení nirvány. |
| Buddhismus (laici) | Pañča-síla | 5 základních etických zásad | Laická obec | Předcházení zlé karmě a harmonické soužití. |
| Džinismus | Ágamy (Mahávrata / Anuvrata) | 5 velkých slibů + desítky dílčích pravidel | Mniši (přísné) / laici (mírnější) | Absolutní nenásilí (ahimsá) a osvobození duše (mókša). |
Proč křesťanství redukovalo množství předpisů?
Když se v prvním století křesťanství oddělovalo od rabínského judaismu, klíčovou otázkou na Jeruzalémském sněmu (kolem roku 49 n. l., viz Skutky apoštolů 15) bylo, zda pohané přijímající víru v Krista musí zachovávat všech 613 přikázání Mojžíšova zákona včetně obřízky a rituálních stravovacích tabu.
Apoštol Pavel v listech Římanům a Galaťanům teologicky vysvětlil, že Zákon měl funkci „pěstouna“ (paidagogos), který vedl ke Kristu (Gal 3,24). Kristus naplnil Zákon v jeho podstatě. Sám Ježíš na otázku zákoníka po nejdůležitějším přikázání odpověděl shrnutím celého Zákona a Proroků do dvou přikázání lásky (Mt 22,37-40): milovat Boha nade vše a bližního jako sebe samého. Křesťanství proto nespočívá v mechanickém sčítání stovek rituálních zákazů, nýbrž v proměně srdce Duchem svatým.
Get our latest guides, news, and insights highlighted in your Google Search & AI Overviews.
