O Jeruzalémské bibli

Historie vzniku Jeruzalémské bible

Původcem myšlenky byl dominikán Thomas-Georges Chifflot OP, který pracoval v pařížském katolickém nakladatelství Éditions du Cerf. Jeho záměrem bylo dát široké francouzské veřejnosti nový překlad Písma, který by byl součástí duchovní obnovy Francie. Chifflot dobře odhadl, že takový úkol má být svěřen právě Jeruzalémské biblické škole.

První reakce školy byly víc než zdrženlivé, protože to znamenalo odložit badatelské práce. Nakonec se však podařilo ředitele Rolanda de Vaux přesvědčit, že věc stojí za námahu. Tento vynikající znalec Starého zákona se ujal nejen překladu samotného, ale především spolu se specialistou na Nový zákon, otcem P. Benoitem, shromáždil rozsáhlý tým překladatelů složený zčásti ze členů školy, ale také z jiných biblistů: dominikánů, členů jiných řádů, světských kněží i laiků.

Práce na překladu byly zahájeny v roce 1946 a o dva roky později již v Éditions du Cerf vyšly první dva svazky souboru, jehož souhrnný název zněl: Svatá Bible přeložená do francouzštiny pod vedením Jeruzalémské biblické školy. Tyto svazky obsahovaly Markovo a Lukášovo evangelium. Další sešity pak vycházely v letech 1949–1954, celkem jich bylo vydáno čtyřicet tři, většina z nich obsahovala jedinou knihu Písma s úvody a velmi rozsáhlým poznámkovým aparátem, skládajícím se z věcných vysvětlivek a textologických údajů. V roce 1956 pak bylo vydáno Písmo svaté jako celek.

Charakteristické znaky překladu

Předností nového vydání Bible je jednak překlad sám, jednak úroveň pomocného aparátu, který na malé ploše podává neuvěřitelné množství věcných informací a vzájemných textových souvislostí. Jde o dílo velkých znalců Písma, kteří výsledky své badatelské práce vložili nejen do vynikajícího pomocného a kritického aparátu, ale rovněž do překladu samotného. Nesnažili se vnášet do překladu literární kvality, jež nejsou vlastní originálu. Podařilo se jim na základě rukopisů a starověkých překladů osvětlit anebo rekonstruovat četná temná místa tohoto textu (porušená opisovači při jeho tradování) a opravit některé omyly novodobých překladatelů. Je to tedy především překlad přesný, místy až doslovný, zároveň však se smyslem pro jazykovou esteticku biblických textů.

Dílo Jeruzalémské biblické školy si rychle získalo uznání ve všech francouzsky mluvících zemích. Odtud nebylo daleko k myšlence pokusit se výsledky této práce zpřístupnit i čtenářům v jiných zemích. Název přijatý pro cizojazyčné edice díla zněl Jeruzalémská bible a v běžné řeči se začal užívat i ve Francii. Oficiálně se tak nazývá až druhé, revidované vydání z roku 1973. Od té doby tedy nesou veškeré edice díla i ve franštině titul La Bible de Jérusalem.

Druhé a třetí vydání

Druhé vydání Jeruzalémské bible se od prvního poněkud odlišovalo. Zatímco v prvním vydání kladli redaktoři velký důraz na srozumitelnost biblického textu a na jeho přístupnost čtenářům, při druhé revizi mnohem více pečovali o přesnost překladu a prosazovali ji i na úkor srozumitelnosti. Vycházeli ze zásady, že neškodí, když čtenář nad textem musí trochu přemýšlet, a že není správné překlad zaměňovat za výklad (překlad má být překladem, ne výkladem). Nejvýraznější úpravou však bylo sjednocení terminologie, šlo o to, aby týž hebrejský (nebo řecký) výraz byl překládán pokud možno vždy stejně. Rovněž v poznámkách a úvodech byly provedeny některé podstatné úpravy, odrážející změny po Druhém vatikánském koncilu. Ten totiž skoncoval s různými tabu, jež do té doby nesměli biblisté v některých otázkách překročit, pokud chtěli své spisy uchránit zásahů církevní cenzury. Přes početnost a závažnost změn se však druhé vydání liší od prvního vcelku málo.

Ještě mnohem méně změn bylo provedeno ve třetím vydání Jeruzalémské bible v roce 1998. Větší nebo zásadnější úpravy se dotkly pouze úvodů. Harmonie celku, která byla význačným rysem předchozích edic Jeruzalémské bible, sice nezmizela ani v tomto vydání, ale byla přece jen narušena nadměrnou pozorností, kterou zde kritický aparát věnuje rozvíjení různých nových teorií o původu knih Písma, zatímco výklad smyslu Písma pro věřícího čtenáře je spíš ochuzen. Proto také český překlad dává přednost druhému vydání.

 
 
 
 

© 2010-2017 Krystal OP s.r.o. [nakladatelství České dominikánské provincie], IČ 48537063, Husova 8, Praha 1; zápis v OR vedeném MS v Praze, vložka C, č. 19180. | S radostí vytvořil a spravuje manGoweb [webdesign studio]